Junckerova Evropská komise se na podzim chystá přinést agendě vnitřního trhu novou hybnou sílu, a to prostřednictvím Strategie pro vnitřní trh se zbožím a službami. Vzhledem k tomu, že vnitřní trh je dlouhodobou českou prioritou, spolupracujeme již nyní na přípravách tohoto klíčového dokumentu.
Na květnové návštěvě Prahy projevila zájem o český příspěvek sama komisařka Elżbieta Bieńkowska, která má strategii na starost. Prohlubování vnitřního trhu se nyní děje především v oblasti sbližování právního a hlavně pak administrativního prostředí, což v praxi znamená odstraňování překážek pro přeshraniční pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu a také snižování regulatorní a administrativní zátěže.
Visegrád
Česká vláda již od svého ustavení zdůrazňuje, že se při působení v Evropské unii hodlá v maximální možné míře opírat o podněty hospodářských a sociálních partnerů. Proto jako první krok připravila pro Evropskou komisi materiál, který shrnuje problémy z pohledu každodenní praxe českých podnikatelů a navrhuje vhodná opatření pro jejich eliminaci. V návaznosti jsme pozvali zástupce komise do Prahy, abychom diskutovali o problematice překážek na vnitřním trhu společně s hospodářskými partnery. Současně je více než příhodné načasování českého předsednictví ve visegrádské skupině (V4), díky čemuž můžeme v této platformě vnitřní trh zviditelnit a koordinovat naše pozice vůči očekávané strategii.
Materiál se soustředí zejména na sektor služeb, kde čeští podnikatelé pociťují nejvíce nedostatků. Překážky vyplývají zejména z nedostatečné administrativní spolupráce mezi úřady členských států, z nejednoznačného výkladu právních pojmů a nepřehledné správní praxe v jednotlivých členských státech. Konkrétním příkladem je nevyužívání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), který by měl umožňovat rychlou komunikaci mezi úřady. Jeho prostřednictvím by si měly úřady například při přeshraničním poskytování služeb nebo žádosti o usazení v jiném státě samy ověřit splnění nutných požadavků pro výkon činnosti (povolení k podnikání, splnění kvalifikace, pojištění atd.) a nežádat je po podnikateli.
Bohužel se v rozporu s legislativou Evropské unie vyskytují případy, kdy nedojde k uznání splnění srovnatelných požadavků nebo vydaných dokumentů v jiném členském státě a jsou vyžadovány znovu dle národní úpravy. Komise by proto měla monitorovat úroveň administrativní spolupráce, vydat vodítka pro implementaci příslušné evropské legislativy a taktéž její řádnou aplikaci důsledně vymáhat.
Další velkou kapitolou je zlepšení veřejných služeb, které mají napomáhat orientaci na vnitřním trhu. Patří sem především jednotná kontaktní místa, která by měla poskytovat informace o podmínkách pro podnikání na trhu daného členského státu a taktéž umožnit vyřízení veškeré administrativy online. Realita je tomu bohužel vzdálená jak u kvality informací, tak u nabídky veřejných služeb online. Vyzýváme proto komisi, aby se touto problematikou blíže zabývala a byla nápomocna členským státům, například tím, že by připravila vodítka pro potřebnou implementaci právního rámce v oblasti online plateb u veřejných služeb a elektronické identifikace.
Pilíře EU
Ačkoli vnitřní trh nepatří mezi nejviditelnější témata v médiích, jeho fungování má zásadní dopad na evropské instituce na politické úrovni i na každodenní život všech občanů. Jen pro Českou republiku přinesl podle analýzy k výročí deseti let v EU vnitřní trh růst ekonomiky o 1,1 procenta ročně. Ekonomická spolupráce mezi členskými státy patří mezi původní myšlenky Evropské unie a dnes poskytuje zázemí, které umožňuje soustředit hlavní pozornost na řešení akutních problémů.
Česká vláda již od svého ustavení zdůrazňuje, že se při působení v Evropské unii hodlá v maximální možné míře opírat o podněty hospodářských a sociálních partnerů. Jen pro Českou republiku přinesl podle analýzy k výročí deseti let v Evropské unii vnitřní trh růst ekonomiky o 1,1 procenta ročně.
psáno pro týdeník Euro
