Prouza: Juncker v letošním projevu přešel od kritiky k budování mostů

Středeční projev předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera byl podle bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy dosud nejklidnějším a nejlépe připraveným. Kritiku vystřídal optimismus. „Nemluvil o vylučování, ale naopak o tom, že chce dělat více pro to, aby Evropa byla jednotnější,“ uvedl Prouza, který byl hostem Interview ČT24.

Juncker v projevu o stavu Unie mluvil o přijetí eura, věnoval se i problému dvojí kvality potravin nebo pomoci uprchlíkům. Podle Prouzy v něm bylo výrazně méně kritiky a více optimismu. A podle jeho slov oprávněně.

„Ekonomicky je opravdu důvod k optimismu. Posledních pět let evropská ekonomika kontinuálně roste. Daří se výrazně líp nejen zemím, jako je Česká republika, ale i jihu Evropy. Politicky je to složitější. Máme několik zemí, které nesdílí snahu mít jednotnou Evropu. Nejen Británie, která odchází, hodně otazníků vyvolává Polsko a Maďarsko, ale myslím, že je daleko větší zájem většiny zemí zkoušet Evropu posunovat dopředu,“ uvedl Prouza.

Celé Interview ČT24 si můžete pustit tady.

Podle současného státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře Juncker předvedl vůli bavit se se všemi členskými státy. „Dobře ukázal, že má vůli se bavit i se státy střední Evropy a východní Evropy, s těmi novými členskými státy i státy neeurozóny,“ řekl Chmelař v Událostech, komentářích.

„Tento projev oproti předchozím ukazuje, že tu došlo k porozumění, že Evropská komise má sloužit členským státům a plnit to, aby se jejich občané cítili více vázaní na Evropu a viděli, že Evropa řeší jejich problémy. Například v otázce dvojí kvality potravin,“ uvedl Chmelař.

Většinové versus jednomyslné schvalování

Co Česká republika ale nevítá je, aby se více používalo většinové schvalování namísto jednomyslného. „Myslíme, že by ty zásadní věci měly podléhat konsensu, protože se jedná o věci, ve kterých není dobré být přehlasován. Přehlasování navíc působí velmi konfliktně,“ uvedl Chmelař.

Podle Prouzy to naopak může urychlit rozhodování. „Řada věcí v Evropě trvá dlouho ne proto, že není ochota se dohodnout, ale často kvůli jedné, dvěma členským zemím, které si postaví hlavu a nejsou ochotny udělat kompromis, nebo odkládají rozhodnutí. Byla to i česká politika – raději nic nerozhodovat, počkat a raději tu věc odložit. Pokud bude tlak na rychlejší rozhodování, bude to výrazná změna,“ uvedl Prouza, který z postu tajemníka pro evropské záležitosti odešel před půl rokem.

Podle něj je v Unii za poslední rok vidět snaha začít dělat věci výrazně rychleji, dělat jich méně a výrazně lépe. „Je tu snaha soustředit se na věci, které dávají smysl, jako je evropská obrana, rychlejší vracení migrantů, kteří nedostanou právo na azyl,“ uvedl Prouza. „Juncker vědomě i pod tlakem členských zemí říká: nemusím řešit každou drobnost, chci si vybrat konkrétní důležité věci a ty pak řešit,“ podotkl.

 

Share